Zóny „A” přísné konzervátorské ochrany

— podrobné ustálení

Zóny „A” přísné konzervátorské ochrany byly určené pro mimořádně cenná území, se zachovanou prostorovou historickou strukturou. Jsou to terény uznané za mimořádně důležité jako materiální historické svědectví.

V těchto zónách se plánuje naprostá priorita požadavků a konzervátorských rozhodnutí nad ohledy vyplývajícími z prováděné investiční a hospodářské činnosti, jak rovněž z poskytování služeb. Předpokládá se rovněž nutnost zhotovení plánu místního územního rozvoje anebo plánu revalorizace, který bude koncovou formou rozhodnutí a konzervátorských požadavků k realizaci projektování jednotlivých elementů obhospodařování památek.

Konzervátorské činnosti v těchto zónách směřují k zachování a zpřístupnění historického prostorového sytému a konzervaci jeho hlavních elementů: naplánování a průběhu hlavních dopravních tahů, kompozici urbanistických interiérů, historických linií zástavby, kompozice systémů památkové zeleně a historických vlastnických podílů a způsobu využívání půdy.

Veškerá investiční i stavební činnost, jak rovněž přestavby, remonty, adaptace, přizpůsobení moderních funkcí, či rozdělení nemovitostí, které se nacházejí na terénu zóny vyžadují dohodu s „Dolnošląskim Wojewódzkim Konzerwatorom Zabytków Delegatura Wojewódzkiego Oddziału Urzędu Ochrany Zabytków „ ( Dolnoslezským vojvodským konzervátorem památek Delegatura vojvodského oddělení úřadu pro ochranu památek ) ve „Wałbrzychu“ Valbřichu.

Zóny „A” přísné konzervátorské ochrany

— podrobné ustálení

zóny „A” přísné konzervátorské ochrany byly určeny v:

  • Byczeniu,
  • Chałupkach,
  • Doboszowicach,
  • Kamieňcu Ząbkowickim,
  • Kamieňcu-istebce,
  • Mrokocinie,
  • Ožarach,
  • Pomianowie Górnym,
  • Sławęcinie,
  • Sosnowej,
  • Šremie,
  • v Byczeniu zónu „A” určeno pro dvě enklávy — větší, obsahující celou vesnici, a menší obsahující komplex mlýnu.
  • v Chałupkach vyznačeno zónu „A” pro zbytky Dolního statku, kostela, parkového terénu s dávným hradištěm – zámkem a pro komplex mlýnu č. 7.
  • w Doboszowicach zónu „A” určeno pro dvě enklávy. První obsahuje farní kostel a příkostelní hřbitov. V druhé enklávě se nachází Palácový statek s palácem, relikty oplocení, sýpkou a dvěma stájemi.
  • v Kamieňcu Ząbkowickim zónu „A” přísné konzervátorské ochrany určeno pro tři enklávy — klášterního komplexu a části místa s ul. Złotostocką, pro — komplex palácově – parkový a evangelického kostela a třetí pro — vilu při ul. Ząbkowickiej 26.
  • v Kamieňcu-Istebce vyznačeno zónu „A” obsahující komplex mlýnu při ul. Wąskiej 5.
  • v Mrokocinie v oblasti zóny „A” se ocitl mlýn č. 12, mešní kaple s. Jana Nepomuckého a evangelický hřbitov.
  • w Ožarach určeno zónu „A” přísné konzervátorské ochrany pro dvě enklávy. První obsahuje farní kostel sv. Kateřiny a hřbitov. V druhé se nachází statek s dávnou majetkovou kurií.
  • w Pomianowie Górnym vyznačeno zónu „A” přísné konzervátorské ochrany obsahující filiální kostel sv. Barbary.
  • v Sławęcinie bylo zónou „A” přísné konzervátorské ochrany určeno kapli sv. Josefa, statek (č. 22 a 25) oraz obytný a hospodářský komplex náležící v minulosti hospodskému (č. 21).
  • v Sosnowej vyznačeno zónu „A” určenou pro kostel a hřbitov.
  • v Starczowie zónu „A” přísné konzervátorské ochrany vyznačeno pro kostel, části hřbitova (nejstarší a z 19. století), faru a farní zahrady.
  • v Šremie zónu „A” přísné konzervátorské ochrany, určeno pro kostel a zahrady č. 32.
  • v Topoli zónu „A” určeno pro farní kostel, starý hřbitov, faru a farní zahradu.

Zóny „B” konzervátorské ochrany

— podrobné ustálení

Zóny „B” konzervátorské ochrany byly vyznačeny pro terény s poměrně zachovanými hlavními elementy historické prostorové struktury, v rámci kterých náleží udržet základní elementy památkového komplexu.

Veškerá investiční činnost v rámci zón musí být prováděná s ohledem na již existující prostorové a plánovací souvislosti. S vojvodským konzervátorem památek musí být dohodnuta investiční činnost při objektech registrovaných v evidenci kulturních hodnot a práce týkající se dopravních tahů (změny druhu povrchu, korekce průběhu cest). Nově vznikající objekty musí být odsouhlaseny v rozsahu situování, rozměrů, forem střechy a vzhledu elevace.

Zóny „B” konzervátorské ochrany

— podrobné ustálení

Zóny „B” konzervátorské ochrany byly vyznačeny v: Byczeniu, Doboszowicach, Kamieňcu Ząbkowickim, Sosnowej, Starczowie, Šremie i Topoli.

  • v Byczeniu zóna „B” obsahuje „malý” Byczeň.
  • v Kamieňcu Ząbkowickim zónu „B” určeno pro tři enklávy. V první z nich obsaženo část vesnice s okázalejší zástavbou (severní část ul. Złotostockiej, západní část ul. Kolejowej a ul. Ząbkowicką). v druhé enklávě zóny „B” se ocitlo železniční nádraží a jeho okolí (východní část ul. Kolejowej, ul. Ogrodowa). Zatímco třetí enkláva zóny „B” obsahuje řeholnický hřbitov v Opienicy.
  • mezi Mrokocinem a Pomianowem Górnym byl do zóny „B” přiřazený katolický hřbitov.
  • v Doboszowicach, Sosnowej, Starczowie, Šremie a Topoli zóny „B” se vztahují na  sídliště s okázalejší zástavbou.

Zóna „W” — přísné ochrany archeologického stanoviště

Obsahuje archeologické stanoviště exponovaná v terénu. Objekt, pro který byla vyznačena zóna, je vyloučený z veškeré investiční činnosti, která by mohla narušit jeho specifickou formu.

Záměry revalorizačního charakteru (navrácení původního stavu), anebo jiné rekultivační či adaptační práce podnikané v rajonu stanoviště ve výše uvedené zóně musí získat akceptaci konzervátorských služeb a musí být prováděné pod jejich dozorem, po získání odpovídajícího povolení.

Zóna „W” — přísné ochrany archeologického stanoviště byla vyznačena pro:

  • Hradiště v Byczeniu — zapsaného do registru pamětihodností,
  • Hradiště v Chałupkach — zapsaného do registru pamětihodností.

Zóny „OW” — archeologické observace

Veškeré investice plánované na terénech zóny „OW” musí být dohodnuté s vojvodským konzervátorem památek. Zónami archeologického pozorování „OW” jsou následující, středověké vesnice v hranicích jejich aktuálního sídliště:

  • Byczeň,
  • Chałupki,
  • Doboszowice,
  • Kamieniec Ząbkowicki (ul. Złotostocka, Młyňska),
  • Kamieniec-Goleniów (terén sídliště dávné vesnice),
  • Kamieniec-Istebkę (terén sídliště dávné vesnice),
  • Kamieniec-Opienicę (terén sídliště dávné vesnice),
  • Ožary,
  • Pilce,
  • Pomianów Górny,
  • Sławęcin,
  • Sosnową,
  • Starczów,
  • Suszkę,
  • Šrem,
  • Topolę.

Na území archeologických stanovišť, která nejsou výše uvedenými zónami „W” přísné konzervátorské ochrany archeologických stanovišť anebo zónami „OW” archeologického pozorování, provádění investiční činnosti závisí od posudku vojvodského konzervátora památek, kterou je potenciální investor anebo zplnomocněná osoba povinen získat. Mimoto tato stanoviště musí být brané do úvahy a nanášené v nezměněné formě při vykonávání plánů a podrobných projektů. Není ale možné vyloučit možnost, že údaje, týkající se památkové hodnoty stanovišť, jak i jejich rozsahu, budou změněny po provedení verifikačního výzkumu.

Zóny „K” — ochrany krajiny

— podrobné ustálení

Zóny „K” kulturní ochrany krajiny byly vyznačené pro přírodní území krajiny integrálně spojené s památkovými komplexy, anebo pro území s významnými krajinnými hodnotami, které stanoví kulturní a historickou identitu. V rámci této zóny se nestanoví povinnost posuzování anebo koordinování všech investicí s konzervátorskými službami. Architektonické služby obce ale mají povinnost dodržovat zásady zachování současných prostorových dispozicí, panoram a osi widokowych.

Zóny „K” — ochrany krajiny

— podrobné ustálení

Zóny „K” ochrany krajiny byly vyznačeny dvojím způsobem, jako zónu velkého území, jak rovněž malé, oddělené zóny.

První z nich obsahuje část pravěké doliny Nisy a okraj „Wysoczyzny Ziębickiej“ (Ziebické vysočiny) s obcemi Kamieniec Ząbkowicki, Byczeň, Šrem, Topola, s jihozápadní částí Doboszowic, s doboszowickim statkem Goleszów a jeho okolím.

Oddělené zóny „K” ochrany krajiny byly určeny pro:

  • Chałupek,
  • části Doboszowic při cestě do Starczowa,
  • Kamieňca-Goleniowa,
  • Mrokocina,
  • Pomianowa Górnego.

Místa obce Kamieniec Ząbkowicki zabírají území s velkými krajinnými, přírodními a kulturními hodnotami, proto také byla vyznačená velká zóna ochrany krajiny „K”.

V tomto rámci se označují početné panoramy a vztažné osy. Nejefektivněji se představuje panorama „Góry Zamkowej“ (Zámkové hory) s palácem-zámkem a Byczeniem (se siluetou kostela), viditelná z Topoli. Sám Byczeň umístěný na mírném stoku Góry Zamkowej je nejvíce exponovaný prostor obce, viditelný z různých míst z terénu pravěké doliny Nisy a okraje Wysoczyzny Ziębickiej. Označuje se velmi výrazně pravěká dolina Nisy spojující se s „Przedgórzem Paczkowskiem“ (Pačkovském předhůří), území vydělené Wysoczyznou Ziębickou, „Góry Bardzkie oraz Złote“ (Zlaté a Bardské hory). Na jeho území se křižují přirozené vztažné osy orientované na kostely, výškové dominanty v rámci vesnice.

Tato místa umístěná na rovném terénu anebo v mírných dolinách potoků mají zásadní, dost typický a jednolitý vzhled s ohledem na dobu vzniku nynější zástavby. Jen málo z nich je staršími budovami, tradičně se skeletovým patrem anebo neoklasicistické z 20.a 30. let XIX. století. Tato stylová zástavba vesnice nyní částečně mění svůj charakter likvidací výzdoby elevací, změnu rozměrů a systému oken. Je to výrazem chybějícího pozitivního hodnocení majitelů domů architektonického a podřízení se nynějšímu způsobu výstavby. Zůstávají tedy pouze tělesa budov s hladkými elevacemi. Pouze v málo případech je možné hovořit o dobrém způsobu opravování staré zástavby, jak např. v případě domu při mlýnu č. 88 v Byczeni, statku (č. 16) a usedlosti č. 28 v Starczowie.

Berouce toto všechno do úvahy, bylo by přinejmenším potřebné dbát o zachování nynějšího, architektonického obrazu vesnice. Především je nutné zachovávat a doplňovat linie zástavby, tam kde existují. S větší svobodou je možné projektovat nové budovy v dávných vesnicích lesních lánů, jak např. v Ožarach, Doboszowicach, či v  Starczowie, v kterých byly sedlácké usedlosti lokalizované na svazích výšin, v oddálí od vodních toků, a byly prostorově více od sebe izolované. Nepříznivá situace, mimo, že to je dost časté, je vydělování na sídlišti vesnice velkých parcel a centrální umístění na nich jednorodinných domů. Takové domy nenáleží také umisťovat na kulminacích vyvýšení, jak to např. učiněno v Byczeni. Při projektování nové zástavby je spíše třeba dávat její systém podobný do systému usedlostí, eventuálně navazovat do systémů sídlišť budovaných ve 20.  létech XX století, např. v Doboszowicach.

Nové budovy mohou být maximálně dvoupatrové, spíše prodloužené, s dvojspádovými anebo polovalbovými střechami. Jejich elevace je možné oživit skeletovou pseudokonstrukcí připevněnou v omítce, navazující do tradiční vesnické výstavby. Nové domy též mohou navazovat na sídlištní výstavbu malé kubatury.

Poněkud jiná je specifika zástavby Kamieňce Ząbkowického, s tzv. náměstím při vjezdu na terén klášterního komplexu a tahy široké zástavby vernakulárního charakteru (při ul. Złotostockiej, Ząbkowickiej a Kolejowej) spolu s vilovou korporační činžovní a sídlištní výstavbou pocházející z 1. pol. XX. století. Specifikum této zástavby je to, že vytváří tahy. Proto také je nutné uznat za porušení starého historického uspořádání místa obě nová sídliště, starší 80. let XX století, a nové stavěné nyní. Mimoto první z nich hyzdí panoramu se Zámkovou horou a zámkem, a druhé, mimo že rozplánované terasovitě, bylo zle lokalizované na kulminaci a svahu při ul. Kolejowej. V budoucnosti je nutné vyhnout se takové lokalizaci a zapojit uspořádání nových sídlišť anebo jednohodinných domů do tahů nově vyměřovaných ulic.

Nové budovy musí nějakým způsobem navazovat na existující zástavbu, či v prodloužení těles se spádovými střechami, či také v pojetí elevace.

Vypracováno: v souladu s autorskými právy „(Regionalny Ośrodek Badaň i Dokumentacji Zabytków we Wrocławiu – Studium Środowiska Kulturowego dla Obce Kamieniec Ząbkowicki” (Regionální středisko bádání a dokumentace památek ve Vratislavi – Studium kulturního prostředí pro obec Kamieniec Ząbkowicki

Ten post dostępny jest także w języku: Dutch, English, German, Polish