Při strategickém plánování se rozlišuje – zjednodušujíc – dva přístupy: expertní a participační. První z nich znamená, že realizaci celku opracování vykonají vnější experti, co má zajistit objektivitu, správnou profesionální úroveň a rychlost realizace. Expertní přístup je pravidlem v opracováních odborného charakteru. Při participačním přístupu základem není dokument, ale proces tvorby, který vzbuzuje energii společnosti a integruje společnost okolo společného díla. Tento aspekt má význam v případě realizace průřezových plánů rozvoje na lokálním stupni, protože odráží uznanou v Evropské unii zásadu pomoci, čili necentrálního působení a řešení problému na co nejnižším stupni.
Angažování lokální společnosti při vzniku strategických rozvojových plánů vede k značným změnám ve fungování organizmu jako např. města nebo obce. Rodí se dojem identifikace lokálních institucí, sdružení, firem a jednotlivých občanů cílem rozvoje a motivací k spoluúčasti v realizaci úkolů určených v Strategii. Zodpovědnost za všestranný rozvoj dané oblasti nese nejen samosprávní administrace, ale také široké spektrum jiných podmětů, díky čemu se zvětšovaly možnosti zlepšení jakosti života. Nové iniciativy mají za následek řetězový efekt: společenství, které samo dovede obhospodařovat vlastní rozvojový potenciál své oblasti, může se efektivněji starat o podporu z vnějších finančních zdrojů.
Aby tak popsané výsledky opracování Strategie rozvoje byly možné, je nutno, aby 3. Strategie byla opravdu dílem představitelů lokálního společenství, ovlivňujících veřejné mínění nazývaných Lokálními lídry nebo Pracovním souborem strategie rozvoje. Mezi role vnějších znalců patří opracování tak zvané diagnózy, čili sběr kompendium údajů, které poukazují existující stav, a následně vedení prací Souborem lídrů, opracování a zapsání výsledků diskuze, poradenství z hlediska vnějšího pozorovatele. Základní obsah strategie je: ohodnocení silných a slabých stránek obce, zformulování strategických cílů a úkolů, které vedou k jejich realizaci, jak rovněž pravidel monitoringu vyplývají od Souboru Lokálních lídrů. Autoři tohoto dokumentu svoji funkci chápali jako funkci vnějších znalců, přičemž respektovali autorskou roli Souboru lídrů a pomáhali při organizaci a po meritorní stránce.
Doufáme, že toto opracování přinese nové impulzy rozvoje obce Kamieniec Ząbkowicki a splní očekávání, jaké s ním spájejí jeho iniciátoři.
Tomasz Achremowicz , Robert Boryczka
