Obec Kamieniec Ząbkowicki
se nachádzí v jihovýchodní části Dolního Slezska, v Zabkovickém okresu. Díky neobvyklému umístění v praúdolí „Nysy Kłodzkiej” (Kladské Nisy) je to velmi zajímavá oblast přírodních krás
Kamieniec a jeho okolí na severu sousedí s „Przedgórzem Paczkowskim” (Žulovskou pahorkatinou) a od severozápadu s „Obniżeniem Ząbkowickim“ (Zabkovické snížení). Jižní hranice „Gór Złotych” (Rychlebských hor) tvoří horské pásmo, kdežto západní konec určují Góry Bardzkie (Bardské hory).
Obec Kamieniec Ząbkowicki svojí krajinomalbu a formování krajiny vděčí „Nysie Kłodzkiej” (Kladské Nise), která vede přes území o délce více než 10 km. Řeka vtéká do nádrží Topola a Kozielno, které vznikly na začátku 21. století. V obci se nacházejí taky rybníky Pilce a Bartniki, které zapadají do panoramy východní části Sudet. Blízkost hor, rybníků, vodních nádrží a údolí Nisy tvoří toto místo neobvykle tajemným a jedinečným, které nenajdete nikde jinde v celém Polsku.
Kamieniec Ząbkowicki
se nachází na „Podgórzu Sudeckim” (Sudetském Podhůří) v tak zvané „kamienecké pánvi” – praúdolí „Nysy Kłodzkiej” (Kladské Nisy). Nachází se zde velký železniční uzel který propojuje „Wrocław” (Vratislav) s Prahou a „Nyse” (Nisu) s „Legnicą” (Lehnicí) díky čemu je tady výhodné spojení s polskými městy a cizinou.
Nejstarší známky osídlování na území Kamieňca Zabkovického pocházejí z neolitu (doba kamenná). První zmínka o Kamenci pochází z Kosmovy kroniky české z roku 1096, kdy český kníže Břetislav při nájezdu na Slezsko zboural hradiště Bardo, které se nacházelo nad „Nysą Kłodzką” (Kladskou Nisou). Trochu dále, východně od Bardo postavil hradiště na skále a kapli sv. Prokopa.
Hradiště bylo pojmenované dle této skály – Kamieniec. Podobnou informaci najdeme taky v Slezské kronice, píše o tom rovněž Jan Długosz. Díky výhodnému umístění se Kamieniec stal strategicky důležitou pevností. Podle kronikáře Galla Anonima na základě smlouvy mezi polským knížetem Boleslavem Křivoústým a knížetem Bořivojem se Kamieniec dostal do polských rukou jako záruka dodržení smlouvy. Boleslav Křivoústý pobýval v kamenecké pevnosti během ohrožení nájezdů cizích armád.
DŮLEŽITÁ HISTORICKÁ DATA
1096 – dobytí a zničení polského hraničního hradiště Bardo. Pro ochranu průsmyku a obchodni cestu mezi Slezskem a Čechami, kníže Břetislav II dává postavit ve vzdálenosti 10 km proti proudu zámek Kamieniec.
1200 – Vratislavská kapitula sv. Marie na Písku z iniciativy opata Alarda (1198 – 1208) uskutečňuje arrovezijskou reformu. Bývalý farář Vincent z Pogorzeli a několik jeho přívrženců s reformou nesouhlasí. Vratislavský biskup Vavřinec se rozhoduje přenést je do Kamieňce. Pověřuje je založením farního úřadu, který bude pod kontrolou kapituly. K nově založenému klášteru patří několik desítek okolitých vesnic, jak rovněž kastelánská farnost v Bardě.
1207 – do fary přicházejí řeholníci.
1243 – po smrti opata Ulrika (1230 – 1240) na jeho místo je vybrán Vincent z Pogorzeli. Opouští klaster, v Kamieňci zůstávají pouze 3-4 mnichové. Brzy zanechávají klášterní disciplinu a vratislavský biskup Tomáš I. nařizuje provedení reformy společnosti, po jejím neúspěchu se farní úřad dostává do rukou cisterciáckého klášteru v „Lubiążu” (Lubuši).
1246 – 7. Ledna – předání farnosti opatovi Henrikovi z „Lubiąża” (Lubuše). Konvent cisterciáků přijíždí s opatem Ludvíkem do Kamieňce. Opat Vincent vyhání přibylé řeholníky.
1290 – Kamienec se dostává pod vládu Svidnicko-javorského knížectví.
1318 – začátek stavby gotického klášterního komplexu.
1322 – Kamieniec se dostává pod vládu Minstrberského knížectví.
1341 – povodeň na klášterních zemích a úplné zničení vesnice Pilce.
1350 – zakončení stavby kostela.
1351 – klášter se spolu s regionem Ząbkowic dostává pod vládu koruny české.
1359 – řeka Nisa zalévá celou oblast kláštera.
1388 – ukončení stavby hlavního tělesa klášteru.
1405 – během povodně je zaplavena kapitulní síň.
1425 – husitské války se šíří také na Slezsko. V prosinci tohoto roku husité útočí a ničí klášter, mnoho řeholníků je zabitých nebo upálených.
1426 – 18. Května – Husité útočí na klášter a podpalují jej.
1428 – 20. května – Husité opětovně boří klášter, konvent, který se teď skládá z 14 řeholníků hledá úkryt na vyhnanství.
1434 – konvent se vrací z vyhnanství. Opatství se obnovuje.
1439 – Vzbouřená šlechta útočí na klášter, opat Křištof je obětí moru v Nise, klášter je opevněn hradbami. Požár kláštera.
1451 – klášterní pozemky se dostávají do rukou ziebických knížat z rodiny Poděbradů
1464 – během povodní voda zalévá kostel do úrovně oken
1467 – o klášterní pozemky Kamieňce vedou spor exkomunikován český král Jiří z Poděbrad a uherský král Matyáš Korvín, klášter obsazuje český kladský starosta, opakované pokusy dobytí klášteru, vyhnání konventu a zničení přiklášterních pozemků.
1473 – začátek renovace opatství.
1496 – další povodňová pohroma na území klášteru.
1501 – 15. května – povodeň ničí část klášterních hradeb.
1520 (cca.) – vzhledem na silné povodně opat Simon provádí změnu toku řeky, od Kamieňce směrem na jihozápad je nasměrována do nového koryta řeky.
1524 – 21. listopadu – požár málem úplně ničí klášter, rekonstrukce je velmi pomalá
1538 – reformace se dostává do Minstrbersko-olešnického knížectví, Kamieniec ztrácí podporu Slezska a několik vesnic, řeholníci konventu konvertují k nové víře.
1557 – výběr opata Simona Neumanna, ukončení rekonstrukce kláštera.
1598 – 24. srpna – řeka Nisa zaplavuje klášter a okolí, v Bardu se sesouvá hora.
1621 – během obležení Kladska armádou krále Rýnské Falce Fridricha, klášter utrpěl velké ztráty.
1623 – obrovská drahota zapříčinila v klášteře a na jeho pozemcích velký hlad.
1633 – vypuknutí epidemie, v klášteře je mnoho obětí.
1641 – po smrti opata „Krzysztofa Hochgesang” (Křištofa Hochgesang) jeho následníkem zůstává Szymon III (Šimon III), dřívější opat ze vsi Lubiąż, jelikož členové kamieneckého konventu nesouhlasili s tím, aby byl vybrán jeden z nich, opat Szymon povolává vlastní vojenský oddíl, který má chránit klášter před dezertery.
1661 – klášter za opata Kacpera Kalesa vzkvétá.
1665 – obnova kostela; během války se hradby zachovaly.
1675 – klášterní budova je rekonstruována a rozšířená, zůstaje dostavěné křídlo klauzury, v pozdější době je postaven pivovar, pekárna, pevnost s kamenným mostem nad mlýnským příkopem, hospoda a nový statek.
1681 – s volbou opata Augusta Neudecka se v klášteru začíná období rozkvětu, stavební komplex se rychle rozšiřuje, kromě toho se staví několik nových farních kostelů v barokním slohu.
1702 – opatství se dostává do rukou Gerearda Woywodu.
1705 – postavení velkého barokního oltáře v klášterním kostele.
1741 – 27. února – během první slezské války v „Braszowicach (Brašovicích) dochází k potyčce mezi pruskou a rakouskou armádou, během třech slezských válek pruský král Fridrich II několikrát navštěvuje klášter.
1742 – výběr opata Tobiáše Stusche, výstavba kláštera a nehospodárný životní styl vede k vážným finančním problémům.
1747 – opat Tobiáš Stusche se současně stal přímým následníkem opata Konstantína z Lubiaze, kterého, jelikož byl přívržencem Habsburgů, pruský král Fridrich II. ho odvolal.
1763 – jako následek sedmileté války Fridrich II přejímá větší část Slezska, reforma katolických klášterních a kostelních nemovitostí dodatečně finančně zatěžuje klášter.
1783 – další povodeň – Nisa zaplavuje klášter.
1810 – výběr 53. opata Placidiuse Hoffmanna končí období cisterciáckého řádu v Kamienci.
1810 – 30. října – dekret sekularizace.
1810 – 22. listopadu – likvidace kláštera. 38členný konvent s opatem Placidem Hoffmanem v čele opouští klášter.
1812 – část knihovny była přenesena do Vratislavi, zbytek byl prodán nebo zničen.
1812 – 25. února – Princezna Frederika Luisa Vilemína Oranžská kupuje klášterní pozemky Kamieňce a Henrykowa. Princ Oranžský, pozdější král Nizozemska, zde žije ve vyhnanství několik let.
1817 – 9. února – požár kláštera, příčná chrámová loď, kapitulní síň a refektář zcela vyhořely, v kostele byl nejvíc postižen presbytář. Zachovalo se pouze křídlo klauzury a části západního křídla, středověká křížová chodba byla odříznuta od zbytku budov.
1837 – smrt královny Nizozemska Frederiky, po rozdělení dědictví se Kamieniec stává majetkem nejmladší dcery Marianny Oranžské.
1838 – Princezna Marianna hodlá v Kamienci postavit svoje sídlo. Tento úkol svěřuje známému architektovi K.F. Schinklovi.
1838 – Schinkel představuje princezně Marianně první a druhý projekt. Po obdržení souhlasu na jeho realizaci svěřuje tento úkol Ferdinandovi Martiusovi, sídlo má být postavené na kopci na pohoří Góry Bardzkie.
1838 – 15. října – položení základního kamene stavěného paláce.
1840 – Schinkel navštěvuje staveniště podruhé a naposled. Princezna Marianna svěřuje postavení loveckého zamecku poblíž křižovatky cest směrem ke „Złotemu Stoku” (Zlatému stoku)
1844 – 13. června – požehnání první protestantské kaple v severovýchodní věži zámku
1859 – začíná sa pracovat na zahradních terasach a fontánách podle projektu Lenneho.
1865 – stavba zámku je v hlavní fázi zakončená
1866 – stavba je přerušena kvůli válce mezi Pruskem a Rakouskem. Kamieniec je přes krátkou dobu hlavním stanem pruského následníka trůnu.
1870 – 1871 – během německo-francouzské války je stavba paláce potřetí přerušena.
1873 – stavební práce paláce jsou ukončené.
1875 – 15. července – položení základního kamene protestantského farního kostela.
1885 – 15. července – vysvěcení protestantského farního kostela, v této době Kamieniec obývá 935 obyvatel.
1904 – poslední potomek Hohenzollernů z albrechtské linie, pruský kníže Friedrich Heinrich umírá v Kamienci, je pochován v parkovém mauzoleu. Dědicem se stává kníže Waldemar, kníže pruský.
1945 – 8. května – Rudá armáda obsazuje Kamieniec Ząbkowicki.
1945 – leden /únor – požár paláce
1945 – 1954 – Kamieniec Ząbkowicki (sloučen s vesnicemi Łopienica a Istebka) se stává sídlem obce, v poválečném období se začalo diskutovat o volbě města na sídlo obce. Zachoval se protokol z posezení „Gromadzkiej Rady Narodowej” (Místního národního výboru) v Kamienci ze dne 27. března 1947., na kterém se projednalo Nařízení vratislavského vojvody o správním členění, a byl přečten protokol ze schůze výboru vsi Goleniów Śląski, který se vyslovil proti sídlu obce v Kamienci a požadoval jej v Goleniowie Śląskim. Tento návrh byl zamítnut. Usnesení „Gminnej Rady Narodowej” (Národní obecní rady) rozhodlo: „Mając dobro ogółu mieszkańców na względzie, tak rolników, robotników jak również i pracowników umysłowych, a uznając że do gminy Kamieniec w przeważnej części należą gromady o charakterze typowo rolniczym, oraz biorąc pod uwagę wygląd reprezentacyjny Kamieńca, jak i miejsce położenia – Gminna Rada Narodowa powzięła uchwałę, aby miejscem, siedzibą gminy był Kamieniec”( Když vezmene do úvahy dobro obyvatel, jak zemědělců, dělníků tak duševně pracujících a uznáme, že obec Kamieniec se v převažující části skládá z typicky zemědělských obcí, přičemž vezmeme v úvahu reprezentativní vzhled Kamieňce jak rovněž polohu – Národní obecná rada přijala usnesení, aby sídlem obce byl Kamieniec).
1955 – 1972 – Kamieniec Ząbkowicki je sídlem „Gromadzkiej Rady Narodowej” (Místního národního výboru) a v letech 1957-1972 sídlem „Rady Narodowej Osiedla Kamieniec Ząbkowicki” (Národní rady osady Kamieniec Ząbkowicki).
1958 – 1. ledna – Kamieniec Ząbkowicki je vyloučen z území obce Kamieniec Ząbkowicki a získává statut osady. Právní základ stanovil § 6 Nařízení „Rady Ministrów” (vlády) ze dne 29. listopadu 1957 o zřízení některých osad ve vojvodstvích: katovickém, kieleckém, krakovském, lubelském, poznaňském a vratislavském, Dz. U. Nr 59 z 1957 r., poz. 317: „w powiecie ząbkowickim, województwie wrocławskim tworzy się osiedle Kamieniec Ząbkowicki z obszaru gromady Kamieniec Ząbkowicki” (v zabkovickém okrese ve vratislavském vojvodství se tvoří osada Kamieniec Ząbkowicki z území obce Kamieniec Ząbkowicki ) a ve věci regulace hranic obcí § 6 Rozporządzenia Rady Ministrów Nařízení „Rady Ministrów” (vlády) ze dne 6. prosince 1969, ve věci změny hranic osad Kamieniec Ząbkowicki v zabkovickém okrese a Świerzawa złotoryjském okrese, vratislavském vojvodství, Dz. U. Nr 35 z 1969 r., poz. 296: Možnost zřízení osad (samostatných jednotek vyloučených z vesnických oblastí) umožnil zákon Ustawa ze dne 25. září 1954 o osadách a národních radách osad, Dz.U. Nr 43 z 1954 r., poz. 192: gromada = osada
― z obce mohla být vyloučena osada s nejméně 1 000 obyvateli.
― státními orgány v osadách byly národnívýbory, ― Na osady se vztahovaly předpisy, týkající se měst, které nebyly městskými okresy.
― osady tvořila Ministerská rada na základě návrhu schváleného Vojvodskou národní radou.
1973 – 1990 – Kamieniec Ząbkowicki je sídlem Obecní rady a od roku 1973 – sídlem Obecního úřadu – následkem územní reformy veřejné správy dne 31. prosince 1972 ztrácí status osady, připojení sousední vsi Goleniów Śląski k administrativním hranicím Kamienca Zabkowického. Goleniów Śląski (později zvaný Kamieniec II), v současnosti je částí města Kamieniec Ząbkowicki.
1974 – počet obyvatel Kamienca Zabkowického činí 4490.
1975 – 1998 – Kamieniec Ząbkowicki administrativně patří k wałbrzyskiemu vojvodství (od města Wałbrzych), od roku 1999 – k dolnoslezskému vojvodství.
1979 – 1999 – oprava a adaptace západního klášterního křídla pro muzejní účely a pro informační centrum.
1983 – 10. dubna – požár evangelického kostela.
1985 – 1987 – provádění archeologických výzkumů a odhalení reliktů klášterních budov.
1985 – 1986 – odstraňování suti a zajištění palácových zřícenin.
1992 – 1997 – renovační prace dávného evangelického kostela a jeho přizpůsobení na koncertní sál.
1991 – 1998 – rekonstrukce a přizpůsobení prelatury na sídlo oddělení Státního archivu ve Vratislavi.
1997 – červenec – katastrofická povodeň, nazývaná jako „povodeň tisíciletí”.
2012 – srpen – obec znova získává právní titul k palácovému a parkovému komplexu
v Kamieňcu Ząbkowickim, v paláci se plánuje zařídit Kulturní centrum Polsko – Nizozemské mysli.
2012 – přestavba hodinového mechanismu a zvonkohry v evangelickém kostele, přestavba osvětlení věže a hodin.
2012 – zahájení inventarizačních a zabezpečujících prací u paláce, parku a drobných sakrálních objektů: palácový terén byl očištěn; provizorní zajištění zničených střech nad jednotlivými částmi paláce; úklidové práce v parkovém terénu. Před těmito změnami byly provedené příslušné znalecké posudky – dendrologická inventarizace, expertiza technického stavu paláce a projektová dokumentace.
2013 – květen – zpřístupnění části palácových síní pro návštěvníky (terasy a přízemní síně), od května 2013 do srpna 2014 palác navštívilo přibližně 25 000 turistů.
2013 – 2014 – obnova klenby v plesové síni paláce při dofinancování prostředky Ministra kultury a národního dědictví.
2013 – modernizační prace v bývalém evangelickém kostele – osvětlení, malířské práce uvnitř objektu.
2012 – 2013 – obhospodaření kamienieckých trávnatých plání na ul. Kolejowej a Zamkowej v rámci Programu rozvoje venkova na léta 2007 – 2013.
2013 – 25. dubna – na základě usnesení Obecní rady byly přijaté symboly obce Kamieniec Ząbkowicki: erb, prapor, baner, pečeť a řetězy. Erb představuje obrácené k sobě dva stojící lvy: pravý za stříbrnou mříží, levý s korunou na hlavě, pozadí štítu je světlomodré. Projekt erbu schválila Heraldická komise v „Ministerstwie Administracji i Cyfryzacji” (Ministerstvo veřejné správy a digitalizace).
2014 – renovace vyhlídkové terasy nad vozovnou a renovace klenby vozovny při dofinancování prostředky Ministra kultury a národního dědictví 2012-2013.
2014 – další práce na travnatých pláních Kamienice.
2014 – 28.srpna– Obecní rada Kamieňce Ząbkowického usnesla v Kamienci Zabkowickém vznik Kulturního parku „Wzgórze Zamkowe, Dolina Budzówki i Nysy Kłodzkiej”(Zámecké návrší, údolí Budzowky a Kladské Nisy), oblast kulturního parku zahrnuje unikátní velkoprostorný krajinný základ s obrovským parkem obklopujícím rezidenci, kterou dala postavit Marianna Oranžská podle projektů předních architektů tehdejší doby: K.F. Schinkla a J.P. Lenné, dávné cisterciácké opatství s klášterní osadou, údolí řeky Budzowka s pláněmi a evangelickým kostelem Nejsvětější Trojice u Zámecké hory a osadu s malým vodním mlýnem ve vsi Mały Byczeň. Účelem zavedení dodatečné ochrany tohoto komplexu je zajištění právních, organizačních a finančních podmínek k tomu, aby trvale byly zachované hodnoty komplexu a jejich zpřístupnění, jak rovněž k tomu, aby byly brané v úvahu při územním plánování.
2014 – 20. září – slavnostní otevření trvalé výstavy: „Dzieje i twórcy unikalnego zespołu pałacowoparkowego” (Dějiny a tvůrci unikátního palácového a parkového komplexu) v přízemních síních paláce v Kamienci Zabkovickém (na organizaci výstavy byly obdržené dotace z finančních prostředků Ministerstva kultury a národního dědictví).
2014 – rekonstrukce mostu a památkových soch svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána na mostu na náměstí Pl. Kościelny (financování z rozpočtu Dolnoslezského vojvodství).
2014 – zakončení 2. etapy modernizačních prací v budově „Gminnego Centrum Kultury” (Obecní kulturní centrum).
